Současná doba je charakteristická svým rychlým tempem, které nás nutí chovat se ekonomicky, šetřit časem, místem i materiálem. Jedním z projevů jazykové ekonomie, úspornosti v řeči, je zkracování, vytváření zkratek a slov zkratkových. Termín zkratky a slova zkratková zahrnuje jevy projevující se zkracováním plné formy slova – tyto však mohou být velmi odlišné. Můžeme sem zařadit zkratky čistě grafické a slova zkrácená a zkratková – zkratky graficko-fonické. Grafické zkratky nejsou předmětem tohoto příspěvku. V jejich případě se jedná pouze o prostředky úpravy tištěného textu. Zvuková realizace probíhá prostřednictvím vyslovené plné formy. Nejedná se tedy o zkratku, ale spíše o grafickou značku. Za grafické značky považujeme v obou jazycích např. označení titulů. „Abychom zabránili nedorozumění, měli bychom pro čistě grafické zkratky používat pojem obvyklý v grafematice – tachygraf“ (Greule, 1996). Potud panuje mezi lingvisty shoda. U zkratek graficko-fonických se již liší nejen jejich terminologie, ale i pojetí. Zkratky graficko-fonické jsou druhem úpravy pojmenování, u některých forem zkracování však již můžeme hovořit i o tvoření nových slov.

Zkratky a slova zkratková leží na okraji zájmu lingvistů, v němčině se jimi v poslední době zabývali např. A. Greule, A. Steinhauer nebo D. Kobler-Trillová. V češtině větší pozornost této tematice věnoval J. Hrbáček nebo M. Helcl. Tímto příspěvkem by mohl být učiněn další krok ve zkoumání jazykového fenoménu zkratky a slov zkratkových, a to především 1. definicí a klasifikací zkratek a slov zkratkových v obou jazykových systémech, 2. pokusem o zachycení zkratek a slov zkratkových jako historického fenoménu a 3. analýzou a komparací současného používání zkratek a slov zkratkových v obou jazykových systémech.

1. Ke klasifikaci zkratek a slov zkratkových

Pro oba jazykové systémy existuje společné kritérium pro rozdělení zkratek a slov zkratkových. Slova zkratková jsou v prvé řadě členěna podle počtu segmentů plné formy na slova (1) unisegmentální – plná forma sestává z jednoho segmentu; a slova (2) multisegmentální – plná forma je tvořena více segmenty.

(1) Unisegmentální slova zkratková jsou zkrácenými tvary delšího pojmenování. V české terminologii existuje termín slova useknutá, která jsou však podle Hrbáčka (1972) chápána pouze jako úprava pojmenování. Podle části, která je zkrácena, rozlišujeme slova čelní / Kopfwörter a slova koncová / Schwanzwörter. Příklady najdeme především v hovorové vrstvě jazyka v podobě mluvené – Magda, Léna, Elisa, Beth. Pouze v němčině je možno mezi slova unisegmentální zařadit i ta slova zkratková, která jsou zkrácena na prostřední segment – (E)Lisa(beth).

(2) Pro slova multisegmentální zkratková iniciálová, slabičná a smíšená je důležitým kritériem, jaké části plného znění přecházejí do zkrácené podoby.

V češtině i v němčině existují (2a) slova iniciálová, zkrácená podoba je tvořena iniciálami, tedy prvními písmeny víceslovného pojmenování – ODA, SPD. U lingvistů zabývajících se zkratkami a slovy zkratkovými neexistuje jednotná klasifikace a terminologie. Podle Hrbáčka (1979, s. 54) a jeho díla Jazykové zkratky v češtině jsou slova iniciálová grafickými značkami lexikálních jednotek, nemají formu podstatného jména a jsou nesklonná. Pro většinu lingvistů je hlavním kritériem pro rozlišení grafických značek a zkratkových slov jejich výslovnost. Slova iniciálová jsou vyslovovaná ve své zkrácené podobě a lze je chápat jako slova zkratková (srov. Havránek – Jedlička, 1970). Počet iniciál není omezen, většina iniciálových slov je však složena ze tří až pěti iniciál.

(2b) Slova slabičná jsou tvořena ze slabik plného znění. Příkladem může být slovo Setuza – Severočeské tukové závody, v němčině pak slovo Kripo – Kriminalpolizei.

(2c) Slova smíšená kombinují segmenty vstupující do zkrácené podoby, zpravidla jsou kombinovány iniciály a slabiky jako např. u slova Čedok – Česká dopravní kancelář – nebo u slova Bafög.

Zvláštní kategorií vyskytující se pouze v němčině jsou tzv. slova sponová – Klammerformen, tato slova vznikají redukcí prostřední části víceslovného kompozita – Ölzweig ze složeniny Ölbaumzweig. Německý lingvista Tschirch (1969) vidí v tvorbě slov sponových jeden z nejstarších jevů jdoucích proti stále se zvyšujícímu vytváření tzv. Schlangenwörter, tedy kompozit skládajících se z většího počtu členů.

Hrbáček (1979) ve své práci vyčleňuje ještě slova derivačně-zkratková typu Lachema a slova derivačně zkrácená, např. profka. Za zvláštní kategorii mezi slovy zkratkovými považuje složené zkratkové útvary nazývané v jeho práci (3) kompozice abreviatury. Jedná se o kompozita se zkratkou a úplným slovem. Zkratka zaujímá v češtině zpravidla první místo, viz akuvozík; jen ve velmi málo případech zaujímá zkratka ve složenině druhé místo, např. svazarm. Obdobná kategorie je některými německými lingvisty nazývaná vázaná slova zkratková – gebundene Kurzwörter (srov. Greule, 1996, s. 200). V němčině mohou na místě zkrácené části vystupovat všechny typy německých zkratkových slov i značky a symboly. Příklady pro (3a) kompozita se slovem iniciálovým: CDU-Mitglied, (3b) se slovem slabičným: Stasiarchiv, (3c) se slovem zkráceným čelním: Autohersteller, (3d) se slovem zkráceným koncovým Plattenverkauf a (3e) se značkou 100-M-Lauf.

(3) Němčina je jazyk sice flektivní, pády u podstatných jmen však netvoří koncovkami jména, ale jeho členu. Podstatné jméno samo o sobě se až na výjimky – genitiv maskulin a neuter v singuláru a dativ plurálu – při deklinaci nemění, proto mohou zkratky v kompozitu zaujímat postavení na začátku, uprostřed i na konci. Tato variabilita umožněná odlišným typem deklinace není v češtině možná.

2. K historii zkratek a slov zkratkových

Historií zkratek se zabývalo jen málo lingvistů bohemistů i germanistů. Důvodem, proč se lingvisté o tuto problematiku nezajímají, může být již zmiňovaná terminologická nejednotnost. Druhým důvodem pro malý zájem o tuto problematiku může podle Greuleho (2006) být především fakt, že historičtí lingvisté nemají žádný přímý přístup k mluvené podobě jazyka daného historického období, a zkracování je jevem, který se projevuje především v této podobě jazyka: v odborném jazyce lékařství, právnictví, chemie, ale i v řeči nižších vrstev – v argotu, studentském žargonu apod. Zkratky a slova zkrácená používaná v mluvené formě těchto jazykových oblastí však nepronikly do písemných pramenů.

O raném používání zkratek a slov zkratkových však mohou svědčit staré domácké tvary jmen vlastních, tzv. hypokoristika. V němčině se vyskytuje např. jméno Elisabeth v těchto podobách – Elisa, Beth, Lisa. U zkrácených forem může docházet i k vytváření zdrobnělin Bethchen nebo k sufixaci pomocí přípony -i: Betti, Lisi. V češtině bychom našli např. Vláďa, Mirek a Jára/Jarouš ze složených jmen osobních Vladimír/Vladislav, Miroslav, Jaroslav/Jaromír. Ve zkrácené části dochází v češtině často ke změně délky samohlásky či ke změkčení souhlásky, následně je pak připojena přípona -a, -ek, -ouš apod. Pro složená jména osobní tvořená koncovým segmentem -slav/-slava jsou častým domáckým tvarem Slávek, Slávka.

Tento postup tvorby unisegmentálních slov zkratkových je běžný i u jmen obecných. Podobně jako u jmen vlastních i tyto zkrácené formy patří do jazyka hovorového či obecného, zejména do slangu a argotu – kino, úča. Už německý lingvista Adelung, který se v roce 1790 zabýval ve svém pojednání o německé ortografii i krácením slov, zařadil slova zkrácená do dialektů a jazyka nejnižších vrstev.

Ani tvoření multisegmentálních slov zkratkových iniciálových není jevem posledních dvou století. Důkazy podávají už křesťanské památky z doby Říma. Zkratkou často se zde vyskytující je nápis INRI. Pro zachycení časových údajů se ve středověku běžně používala zkratka A.D., pro češtinu můžeme najít ekvivalent ve zkratce L.P. – léta Páně.

Dále se od středověku setkáváme s latinskými grafickými zkratkami, které se využívají dodnes, srov. etc. (= et cetera, a tak dále), ibid. (= ibidem, tamtéž). V době obrozenecké byly již běžně používané české zkratky grafické, srov. k. p. (ku příkladu), t. j. (to jest), str. (strana).

V němčině jsou první doložená multisegmentální slova zkratková označující název firmy ze století 19. Jedná se např. o zkratku Hapag ( Hamburg-Amerikanische Packetfahrt Aktiengesellschaft).

V souvislosti se změnami po vzniku samostatného Československa dochází k rozvoji a častému používání slov zkratkových iniciálových a slabičných hlavně v oblasti svobodného podnikání, obchodu a reklamy, srov.: Jawa ← Janeček a Wanderer; ASO ← Ander a syn, Olomouc; ČTK ← Československá tisková kancelář (viz Hrbáček, 1979, s. 29).

Tento nárůst zkratek se však v tisku objevoval postupně. Podle práce D. Kobler-Trillové (2004, s. 155), která analyzovala výskyt zkratek v německém tisku v letech 1913, 1940, 1949, 1969 a 1989, bylo v roce 1913 ve sledovaném tisku použito celkem 42 zkratek. Velký nárůst se začal projevovat v roce 1940 především v hospodářském oddíle novin, objevovat se začaly názvy firem a označení jejich právních forem.

K největšímu rozkvětu ve tvoření zkratek však v obou jazycích dochází ve 20. století především v oblasti reklamy, politiky, ekonomie. Do němčiny i češtiny pronikají i cizí slova zkratková. Jedná se především o anglicismy a slova iniciálová označující politické instituce a nově vzniklé státy a mající charakter jmen vlastních, ale i jmen obecných (srov. SMS, PC, CD), označujících převážně technické skutečnosti. Nepřehlédnutelná je též míra zkracování objevující se v komunikaci prostřednictvím SMS a počítače ( ICQ, Skype, Chat).

Vzhledem k četnosti používání, někdy spíše nadužívání zkratek a slov zkratkových v mluveném projevu, je možné se domnívat, že i v psané podobě – v tisku – budou užívané ve vysoké míře. Tisk, který zachycuje aktuální dění, nové skutečnosti života politického, kulturního, vědeckého a technického, používá soudobý jazyk a často si pomáhá s pojmenováním těchto nových skutečností přejímáním slov z jiných jazyků a také tvorbou neologismů. Zkratky a slova zkratková patří nejprve mezi neologismy příležitostné. V tisku by se tedy měly objevovat v hojném počtu, a to v obou jazycích.

Na základě nasbíraných vzorků můžeme však vyvozovat něco jiného. Zkoumanými periodiky byly magazín Der Spiegel a  Týden, vždy po dvou výtiscích. Zatímco v německém tisku byl zjištěn značný počet slov zkratkových – celkem 326 slov iniciálových, 28 slov useknutých čelních, 1 slovo sponové, 4 slova slabičná a 1 slovo useknuté koncové a 367 slov zkratkových vázaných, v tisku českém byla kategorie slov zkratkových a zkratek zastoupena velmi spoře. V týdeníku Týden č. 6 a 7/2012, který se podobá německému magazínu tematicky, rozsahem i výskytem reklamních materiálů, se objevilo 350 slov iniciálových, 3 slova useknutá čelní, 1 slovo smíšené a 1 slovo zkratkové vázané.

V odborném jazyce, který je velmi úsporný a strohý, by mělo být samozřejmé používání slov zkratkových. Analýza dvou výtisků časopisu Německé obchodní a průmyslové komory Plus č. 8 a 12/2010 však ukázala trochu jiné výsledky. Zjištěný výskyt celkem 100 iniciálových slov, 1 slova useknutého čelního a 18 slov zkratkových vázaných tomuto předpokladu odporuje. Analýza dvou výtisků nemůže podávat směrodatné výsledky, proto se autorka i nadále bude věnovat analýze a porovnání výskytu zkratek a slov zkratkových v tisku odborném a obecně zaměřeném v obou jazycích.

Ze získaných vzorků vyplývá, že v češtině v tisku nejsou zkratky a slova zkratková užívaná ve stejné míře jako v němčině. Němčina jako jazyk s jinou deklinací má více možností pro využívání zkratek a slov zkratkových. Především je v německém tisku nejčastěji se vyskytující kategorií kompozice abreviatury, tedy zkratka vázaná. Tato kategorie, která se v českém tisku takřka nevyskytuje, patří mezi projevy jazykové ekonomie, umožňuje používat jednodušší větné konstrukce a vyhýbat se dlouhým genitivním vazbám. Vázanou zkratku ARD-Moderator – v němčině jednoslovné pojmenování – bychom do češtiny přeložili jako moderátor televizní stanice ARD – tedy pomocí pojmenování o 4 slovech.

Jak tento příspěvek naznačuje, výskyt slov zkratkových a zkratek nám dává cenné informace o nových slovotvorných tendencích, o stavu jazyka, ale také o jazykové ekonomii, proto by tomuto tématu měla být do budoucna věnována větší pozornost.