Filozofická Fakulta

Lingvistika Praha 2013

Výzkum změn na fonetické úrovni mateřského jazyka při pobytu v zahraničí

Magda Sučková
Katedra anglistiky a amerikanistiky FF MU
<215279@mail.muni.cz>

Příspěvek k tisku

Abstract:

The article presents an investigation into the field of non-pathological first language attrition on phonetic level in Anglophone expatriates living in the Czech Republic. First, the notion of non-pathological first language attrition is introduced and previous findings concerning attrition in phonetics of English are presented. In order to test a set of hypotheses based on the anecdotic evidence and previous findings, recordings of 14 Anglophone expatriates living in the Czech Republic were assessed in terms of sounding foreign/native by other native speakers of English, and analyzed by the author for the presence of hypothesized phonetic changes. The pool of participants was then divided into three groups according to the degree of first language attrition on the phonetic level; the factors that seem to influence the degree of L1 attrition most significantly in the context of the present research are the amount of communication in Czech and the amount of communication in English with other expatriates. Finally, several possible directions for the future research are suggested.

Klíčová slova / key words:

ztráta mateřského jazyka, změny v mateřském jazyce, přízvuk, fonetická úroveň, anglofonní expatriant

first language loss, first language attrition, accent, phonetic level, Anglophone expatriates

1. Úvod

Množství anekdotické evidence i široké spektrum zahraničních výzkumů (např. Major, 1992; Latomaa, 1998; Pavlenko, 2009; Schmid, 2002) dokládá, že při dlouhodobém pobytu v zahraničí dochází u mluvčích ke změnám na všech lingvistických úrovních mateřského jazyka. Tento příspěvek blíže představuje fenomén nepatologické ztráty mateřského (prvního) jazyka a prezentuje hypotézy, metodologii a výsledky autorčina výzkumu provedeného v letech 2011–2012 a zkoumajícího změny na fonetické úrovni u rodilých mluvčích anglického jazyka dlouhodobě žijících v České republice.

2. Nepatologická ztráta mateřského jazyka

Pavlenková (2009, s. 210) definuje nepatologickou ztrátu mateřského jazyka (first language loss, first language attrition) jako „změny v systému mateřského jazyka bilingvního jedince, který si vštěpuje a používá cizí jazyk“. Tedy, jinými slovy, jazykové systémy se v mysli bilingvního a multilingvního jedince navzájem ovlivňují (Schmid – Köpke, 2007), a vliv cizího jazyka na jazyk mateřský je tak přirozeným důsledkem konkurence dvou (a více) jazykových systémů v jedné mysli (Pavlenko, 2009). Existuje nicméně nejspíše několik význačných faktorů, které mohou tento proces změn v mateřském jazyce urychlit, prohloubit a zvýraznit; jedná se především o věk jedince, emocionální vztah k daným jazykům a faktory spojené s dlouhodobým pobytem v zahraničí, jako jsou např. nedostatek kontaktu s mateřským jazykem a časté užívání cizího jazyka (Schmid – Köpke, 2007). Dále je třeba zdůraznit, že fenomén ztráty mateřského jazyka je zkoumán na úrovni jednotlivých mluvčích, nikoliv jazykových společenství, a týká se především první generace imigrantů, nikoliv generací následujících, které již mohly převzít pozměněnou verzi mateřského jazyka od svých rodičů (v tomto případě mluvíme o jazykovém posunu – language shift) (Schmid, 2002; de Bot, 1999).

Je zřejmé, že termín „ztráta“ či „eroze“ mateřského jazyka není nekontroverzní. Zaprvé, není neutrální a nese s sebou výrazně negativní konotace, které nelze přijmout, vycházíme-li z předpokladu, že studium a aktivní používání cizího jazyka je věc žádoucí a pozitivní. Zadruhé, tento termín je nepřesný; změny v mateřském jazyce pod vlivem jazyka cizího se mohou projevovat (a projevují) nejen zapomínáním či chybným používám prvků mateřského jazyka, ale také jazykovou kreativitou či jako důsledek komunikační akomodace (viz dále). Kvůli nedostatku longitudinálních studií zůstává také stále otevřenou otázkou, do jaké míry se při dlouhodobém pobytu mimo vlastní jazykovou oblast jedná o změny trvalé, tedy skutečnou ztrátu mateřského jazyka, či pouze změny dočasné, které vymizí při návratu do jazykové oblasti mateřského jazyka.

3. Změny ve fonetice angličtiny u rodilých mluvčích žijících v České republice

Tak jako celá řada předchozích výzkumů v oblasti ztráty mateřského jazyka byl i tento iniciován anekdotickou evidencí, když si autorčin známý z anglofonní komunity povzdechnul, že „už také mluví jako Drákula“. Výzkumná otázka zněla, zda lze tuto stížnost empiricky podložit a zda skutečně dochází k pozorovatelným změnám ve fonetice mateřského jazyka pod vlivem českého fonetického systému u rodilých mluvčích anglického jazyka dlouhodobě žijících v České republice, případně jaké faktory mají vliv na míru výskytu těchto změn.

3.1 Hypotézy

Předchozí výzkumy s rodilými mluvčími angličtiny naznačují přebírání některých prvků fonetiky jazyka hostitelské země. Major (1992) dokládá částečnou ztrátu aspirace ražených souhlásek [p, t, k] pod vlivem brazilské portugalštiny, ve které k aspiraci nedochází; přičemž úroveň pokročilosti v portugalštině pozitivně korelovala se stupněm ztráty aspirace v mateřském (anglickém) jazyce účastníků výzkumu žijících v Brazílii. Ztráta aspirace se také ukázala jako situačně podmíněná: nejvýraznější byla při volném mluveném projevu, nejméně častá naopak při čtení slov ze seznamu. Účastníci finského výzkumu (Latomaa, 1998) často uváděli, že pod vlivem finštiny pociťují zploštění, vyblednutí a citové znetečnění své intonace. Jonesová (2001) dokumentuje amerikanizaci výslovnosti britských expatriantů v USA; zde se nabízí otázka, do jaké míry lze hovořit o případné ztrátě mateřského přízvuku a do jaké míry se jedná spíše o komunikační akomodaci mluvčích.

Na základě výše uvedeného jsem formulovala několik hypotéz týkajících se interference fonetických systémů angličtiny a češtiny u anglofonních rodilých mluvčích žijících v České republice:

    – absence aspirace [p, t, k] pod přízvukem,

    – výslovnost [v, t, d] místo [w, θ, ð],

    – přesun slovního přízvuku na první slabiku,

    – menší redukce nepřízvučných slabik,

    – převaha méně vázané výslovnosti,

    – spodoba znělosti na konci slov analogicky českému systému spodoby znělosti,

    – „zploštění“ intonace.

3.2 Metodologie výzkumu

Jako hlavní výzkumný rámec byla zvolena metoda triangulace, používaná běžně především v sociologii a dalších humanitních vědách, méně běžně však v lingvistice. Denzin (1978) obecně definuje triangulaci jako kombinaci různých metodologií a typů dat při studiu téhož jevu. Jinými slovy, jedná se o pohled na zkoumanou problematiku z několika různých úhlů s cílem odhalit co nejvíce nejrůznějších souvislostí a zákonitostí toho kterého jevu.

Při ověřování výše nastíněných hypotéz autorka pracovala v souladu s metodou triangulace s několika zdroji dat: krátkými nahrávkami volného mluveného projevu 14 anglofonních rodilých mluvčích žijících v České republice, sociodemografickými charakteristikami těchto mluvčích získanými pomocí dotazníku, kvalitativními biografickými údaji získanými v polostrukturovaném rozhovoru týkajícím se zkušeností účastníků se změnami v mateřském jazyce a konečně s kvalitativními i kvantitativními údaji od posuzovatelů nahrávek účastníků.

3.3 Sběr dat: anglofonní rodilí mluvčí

V první fázi výzkumu se autorka zaměřila na získání co nejširšího a nejrozmanitějšího vzorku účastníků. Za tímto účelem kontaktovala s žádostí o účast ve výzkumu své známé z anglofonní komunity a dále pak na několika veřejných místech vyvěsila inzeráty zvoucí k účasti. Poslední použitou metodou byl snowballing, tedy kontaktování osob doporučených účastníky výzkumu, typicky se jednalo o jejich známé či kolegy. Podmínkou k účasti byl nepřerušený pobyt v České republice o délce alespoň 6 měsíců. Vzhledem k použitým metodám náboru účastníků je tento vzorek částečně zkreslený.

S těmito účastníky byla nejprve pořízena asi pětiminutová nahrávka volného mluveného projevu bez přípravy na otázky týkající se zcela jiného tématu. Teprve poté autorka vysvětlila cíl výzkumu a požádala o svolení k použití pořízené nahrávky pod příslibem anonymity. Účastníkům byla nabídnuta možnost kdykoliv ustoupit od účasti ve výzkumu (přičemž jeden účastník této možnost využil). Poté byl s účastníky vyplněn dotazník týkající se sociodemografických údajů a množství denního kontaktu s oběma jazyky, tj. angličtinou a češtinou. Dále se autorka ptala účastníků na jejich osobní zkušenost se změnami v mateřském jazyce, na případné komentáře jejich okolí, a jejich názory ohledně této problematiky. Závěrem autorka požádala účastníky o poslech nahrávky a okomentování případných fonetických anomálií.

3.4 Sběr dat: hodnotitelé

Vzhledem k tomu, že autorka prezentovaného výzkumu není rodilá mluvčí anglického jazyka, rozhodla se k posouzení případných vlivů češtiny na angličtinu místních expatriantů použít také data od nezávislých rodilých hodnotitelů (většina z nich žila v době výzkumu buď ve své rodné zemi, nebo v jiné zemi než je Česká republika); tento postup ostatně doporučují i Schmidová a de Bot (2004). Hodnotitelé byli získáni třemi metodami: přímou prosbou známých autorky o účast, snowballingem, a pomocí inzerátu vyvěšeného na neformální lingvistické fórum <Lingforum.com>. Nelze je tedy považovat za náhodný vzorek.

Pro umožnění snadného posouzení nahrávek skupinou posuzovatelů byla vytvořena webová stránka obsahující elektronický dotazník jednak s cílovými nahrávkami, jednak se třemi kontrolními nahrávkami rodilých mluvčích žijících v zemi původu a třemi kontrolními nahrávkami českých mluvčích s velmi pokročilou znalostí anglického jazyka. Hodnotitelé byli u každé nahrávky požádáni, aby ohodnotili pociťovanou míru cizího přízvuku mluvčího na škále od jedné do pěti (1 = žádný cizí přízvuk, 5 = značný cizí přízvuk), dále aby z krátkého seznamu zemí vybrali zemi původu mluvčího z nahrávky a konečně aby se pokusili identifikovat prvky cizího přízvuku u jednotlivých mluvčích.

4. Výsledky

Cílová skupina, tedy skupina anglofonních mluvčích žijících v České republice, dosáhla vyššího průměrného skóre na škále pociťované míry cizího přízvuku (m = 2), než kontrolní skupina rodilých mluvčích žijících v zemi původu (m = 1,5); zároveň bylo ale jejich skóre nižší než skóre kontrolní skupiny českých mluvčích (m = 2,8). Tedy, jinými slovy, cílová skupina měla, dle hodnotitelů, mírně silnější cizí přízvuk než kontrolní anglofonní skupina. Tyto výsledky zobrazuje graf 1 níže. Korelační analýza průměrných skóre pociťované míry cizího přízvuku cílové skupiny ukázala, že tato proměnná středně silně koreluje se dvěma částečně spolu souvisejícími proměnnými, a to s proměnnou podíl komunikace v češtině v procentech (r = 0,43) a s proměnnou komunikace s expatrianty v angličtině v hodinách týdně (r = −0,5). Proměnné délka pobytu v ČR, pohlavívěk respondenta s proměnnou pociťovaná míra cizího přízvuku nekorelovaly.

Graf 1: Výsledky.

Detailnější analýza průměrných skóre pociťované míry cizího přízvuku jednotlivých účastníků a kvalitativních dat ukázala, že účastníky v cílové skupině lze rozdělit do následujících tří podskupin:

    – podskupina se znaky ztráty mateřského jazyka po fonetické stránce,

    – podskupina vykazující pouze drobné změny po fonetické stránce mateřského jazyka,

    – podskupina nevykazující žádné netypické změny po fonetické stránce mateřského jazyka.

4.1 Charakteristika podskupiny se znaky ztráty mateřského jazyka po fonetické stránce

Celkem tři účastníci výzkumu nebyli posuzovateli vnímáni jako rodilí mluvčí, jejich průměrná skóre pociťované míry cizího přízvuku byla srovnatelná se skóre české kontrolní skupiny, jako země původu těchto mluvčích byla nejčastěji (chybně) vybrána Česká republika. Tito účastníci také sami uváděli, že nemluví „tak, jak předtím“, což jim dávali najevo i jejich příbuzní a přátelé. Dalším společným znakem byl větší uváděný podíl komunikace v češtině oproti komunikaci v angličtině. Svou výslovnost popisovali tito mluvčí jako „overpronunciation“, tedy přepečlivé vyslovování; obdobně komentovali jejich mluvu i mnozí hodnotitelé. Fonetická analýza nahrávek těchto mluvčích ukázala, že místy chybí aspirace u neznělých ražených souhlásek pod přízvukem, jejich [æ] jsou méně otevřená, dochází k menší redukci nepřízvučných slabik, než je běžné, dále se u těchto mluvčích objevuje neobvyklá stoupavá intonace a konečně tito mluvčí nevázali slova do větších celků, ale vyslovovali je odděleně, s rázy, jak je běžné v češtině. Jedna mluvčí z této skupiny vyslovovala [t, d] namísto [θ, ð]. Pokud přijmeme tezi Anety Pavlenkové (2004, s. 54), že ztráta mateřského jazyka na fonetické úrovni je stav, „kdy uživatel cizího jazyka již není vnímán jako rodilý mluvčí svého mateřského jazyka“, lze u této skupiny mluvit o příznacích ztráty fonetiky mateřského jazyka.

4.2 Charakteristika podskupiny vykazující pouze drobné změny po fonetické stránce mateřského jazyka

Průměrná skóre pociťované míry cizího přízvuku se u šesti účastníků z této podskupiny nacházela přibližně mezi skóry obou kontrolních skupin. Hodnotitelé nezaznamenali u této skupiny žádné atypické znaky, velmi často ale uvedli nesprávnou anglofonní zemi původu. Česká republika však byla uvedena pouze výjimečně. Tito mluvčí si nebyli vědomi žádných změn ve smyslu ztráty mateřského jazyka, nezaznamenali ani žádné komentáře od svých blízkých. Kromě dvou chyb ve výslovnosti slov cizího původu u jednoho z mluvčích nebyly autorkou při fonetické analýze nalezeny žádné odchylky. Lze tedy uzavřít, že pokud byla fonetika těchto mluvčích nějakým způsobem ovlivněna, jednalo se pouze o téměř nepostřehnutelné změny, které vedly hodnotitele k výběru jiné země původu, než je ta skutečná. Zajímavým faktem je, že u nahrávky nejpokročilejší české mluvčí hodnotitelé také uváděli různé více či méně exotické anglofonní země jako zemi jejího původu.

4.3 Charakteristika podskupiny nevykazující žádné netypické změny po fonetické stránce mateřského jazyka

Průměrná skóre pociťované míry cizího přízvuku u pěti účastníků z této podskupiny se nelišila od průměrných skóre u kontrolní skupiny rodilých mluvčích. Hodnotitelé v naprosté většině uváděli i správnou zemi původu účastníků. Tyto mluvčí dále spojuje to, že hlavním jazykem jejich každodenní komunikace je angličtina, v češtině komunikují mnohem méně než předchozí dvě skupiny. Pouze jedna účastnice z této skupiny uvedla, že její přátelé komentovali její cizí přízvuk; její průměrné skóre ani komentáře hodnotitelů však výrazné změny nepotvrdily. Zajímavým faktem hodným dalšího výzkumu je to, že do této podskupiny patří i dvě mluvčí s velmi pokročilou znalostí českého jazyka.

4.4 Zdvořilost a usnadnění komunikace

Přestože pouze u tří účastníků tohoto výzkumu je možno mluvit o erozi/ztrátě mateřského jazyka po fonetické stránce pod vlivem češtiny, lze téměř s jistotou říci, že většina účastníků změnila svůj styl mluvy, jinými slovy, mluví jinak, než jak by mluvili „doma“. Účastníci často zmiňovali, že mluví pomaleji a že opustili svou mateřskou varietu a mluví spíše standardní (ať již britskou, či americkou) varietou angličtiny. Tento posun vysvětlovali jednak snahou o usnadnění a urychlení komunikace s českými mluvčími a jednak zdvořilostí vůči českým mluvčím. Je tedy otázkou, do jaké míry lze vnímat změny (nejen) po fonetické stránce anglofonních rodilých mluvčích žijících v České republice jako erozi struktur mateřského jazyka a do jaké míry lze tyto změny pokládat za doklad solidarity s českými mluvčími, manifestovaný zpomalením tempa komunikace, přepnutím na srozumitelnější varietu a přijetím některých prvků typických pro českou výslovnost angličtiny v rámci komunikační akomodace. Ověření této domněnky však vyžaduje další výzkumy.

5. Závěr

V příspěvku autorka stručně představila problematiku ztráty čili eroze mateřského jazyka a některé kontroverze spojené s tímto fenoménem. Cílem autorčina výzkumu v této oblasti bylo prozkoumat, zda dochází ke změnám fonetické podoby angličtiny anglofonních rodilých mluvčích, kteří žijí v České republice; jinými slovy, zda u nich dochází ke ztrátě mateřského jazyka po fonetické stránce.

Analýza získaných údajů ukázala, že pouze tři účastníci (z celkem čtrnácti) prošli takovými změnami, které je možno označit za ztrátu mateřského jazyka; tito účastníci nebyli posluchači vnímáni jako rodilí mluvčí anglického jazyka, častěji byli označeni za Čechy. Nejvýraznějšími změnami ve smyslu ztráty mateřského jazyka po fonetické stránce se v kontextu tohoto výzkumu zdají být především menší redukce nepřízvučných slabik, oddělování slov spíše než jejich vázání, méně otevřená výslovnost [æ] a neobvyklá stoupavá intonace.

Oblast ztráty mateřského jazyka nabízí mnoho možností budoucího výzkumu (nejenom v oblasti fonetiky), především longitudinálního charakteru a v souvislosti s aspekty komunikační akomodace.

Použitá literatura:

de Bot, Kees (1999): The psycholinguistics of language loss. In: Guus Extra – Ludo Verhoeven (eds.), Bilingualism and Migration. Berlin: Mouton de Gruyter, s. 345–361.

Denzin, Norman K. (1978): The Research Act. New York, NY: McGraw­-Hill.

Jones, Katharine W. (2001): “I’ve called ’em tom-ah-toes all my life and I’m not going to change!”: maintaining linguistic control over English identity in the U.S. Social Forces, 79, s. 1061–1094.

Latomaa, Sirkku (1998): English in contact with “the most difficult language in the world”: the linguistic situation of Americans living in Finland. International Journal of the Sociology of Language, 133, s. 51–71.

Major, Roy C. (1992): Losing English as a first language. The Modern Language Journal, 76, s. 190–208.

Pavlenko, Aneta (2004): L2 influence and L1 attrition in adult bilingualism. In: Monika S. Schmid – Barbara Köpke – Merel Keijzer – Lina Weilemar (eds.), First Language Attrition. Interdisciplinary Perspectives on Methodological Issues. Amsterdam – Philadelphia, PA: John Benjamins, s. 47–59.

Pavlenko, Aneta (2009): The Bilingual Mental Lexicon. Bristol: Multilingual Matters.

Schmid, Monika S. (2002): First Language Attrition, Use and Maintenance. The Case of German Jews in Anglophone Countries. Amsterdam – Philadelphia, PA: John Benjamins.

Schmid, Monika S. – de Bot, Kees (2004): Language attrition. In: Alan Davies – Catherine Elder (eds.), The Handbook of Applied Linguistic. Malden, MA: Blackwell, s. 210–234.

Schmid, Monika S. – Köpke, Barbara (2007): Bilingualism and attrition. In: Barbara Köpke – Monika S. Schmid – Merel Keijzer (eds.), Language Attrition: Theoretical Perspectives. Amsterdam – Philadelphia, PA: John Benjamins, s. 1–7.

Technická poznámka:

Stránka je optimalizována, aby správně zobrazovala fonetické symboly za všech (i minimálně příznivých) okolností. Ve Windows Vista, 7 a 8 by mělo vše fungovat bez jakéhokoliv nestandardního zásahu. Při potížích si nainstalujte na svůj počítač font Charis SIL. Více informací zde.

Jak citovat příspěvek:

Sučková, Magda (2013): Výzkum změn na fonetické úrovni mateřského jazyka při pobytu v zahraničí. Lingvistika Praha 2013 [online]. Publ. 10. 7. 2013. Cit. 22. 9. 2020. Dostupné z WWW: <http://lingvistikapraha.ff.cuni.cz/sbornik>.

Text neprošel recenzním řízením. Za obsah příspěvku odpovídá autor.

Sborník příspěvků

Lingvistika Praha

Titulní strana

2013

Obsah

Mluvený projev žáků na 1. stupni základní školy
Gabriela Babušová

Vývoj vypravování u dětí staršího školního věku
Ivana Čepková

Analýza diskurzu v současné francouzské perspektivě
Tereza Klabíková Rábová

Ekvivalence na základě paralelních korpusů na příkladě přechodníků vidu nedokonavého v ruštině
Jana Kocková

Argumentace v Prezidentském duelu České televize
Jakub Kopecký

Odlišnosti apelativních textů v českém a nizozemském jazyce
Eva Krátká

Kvantitativní analýza žánrů v díle Karla Čapka
Miroslav Kubát

Tematická výstavba mluvených komunikátů
Petra Martinková

K slovosledu stálých příklonek ve větách s infinitivem
Veronika Nováková

Ke komparaci klasifikace a výskytu zkratek a slov zkratkových v češtině a němčině
Vratislava Postlová

Problematika literárních korpusů jako věrohodného pramene pro diachronní studium verbální zdvořilosti
Lucie Rossowová

Jazyková situace v Indonésii: Postoj obyvatel k mateřskému a národnímu jazyku zkoumaný technikou spojitých masek
Martina Rysová

Výzkum změn na fonetické úrovni mateřského jazyka při pobytu v zahraničí
Magda Sučková

Nová možnost zkoumání (nejen) zvukové roviny jazyka – korpus Monolog
Veronika Štěpánová

Rozhovor s ministryní Hanákovou v Událostech, komentářích z perspektivy konverzační analýzy a kritické analýzy diskurzu
Kristýna Tesařová

Meze interpretovatelnosti v analýze diskurzu na příkladu článku ze Serbských Nowin
Stanislav Tomčík

Ja-kmenová feminina s alternativním zakončením nom. sg. -ě/0 ve vztahu k deklinačnímu typu píseň (pohled vývojový)
Miloslava Vajdlová

Slovosled ve francouzském jazyce z pohledu lingvodidaktiky a jeho výzkum
Sylvie Vondráková

Pohled na metody výuky cizích jazyků 20. století
Šárka Zelinková

Jazykové problémy dětí na prvním stupni ZŠ při výuce angličtiny: výzkumná případová studie
Kamila Žáčková