Filozofická Fakulta

Kolokvium LP 2016

Kognitivní omezení a individuální konstrukce: příklad posesivních adjektiv v češtině

Jan Křivan, Michal Láznička

 

Postavení adnominálních modifikátorů v češtině prošlo vývojem z volně variujícího slovosledu ve staré a střední češtině do ustálené podoby v současném jazyce. Adjektivní modifikátory a kvantifikátory se dnes objevují pravidelně v antepozici, zatímco předložkové i bezpředložkové jmenné fráze stojí v postpozici. V diachronní literatuře (např. Lamprecht et al. 1986) je původní stav rámcově popsán, nejsou nám ovšem známy žádné podrobnější analýzy. V tomto příspěvku představíme korpusovou analýzu slovosledného vývoje posesivních adjektiv.

V literatuře nacházíme funkčně-typologickou generalizaci, podle níž se posesoři, kteří jsou syntakticky nerozvití, životní a/nebo diskurzně známí, objevují ve výpovědi před odpovídajícími posesy (O’Connor et al. 2013). Na základě této generalizace jsme formulovali hypotézu, že propria se budou častěji objevovat v antepozici, zatímco apelativní posesoři v postpozici. Tento předpoklad byl posílen zvýšenou frekvencí pronominálních posesorů v antepozici, když jsme srovnali posesivní adjektiva, posesivní zájmena a relační a kvalitativní adjektiva vytěžená z diachronních korpusů (Diakorp, Vokabulář webový) z období 1300-1850. Na rozdíl od původní hypotézy jsme nepozorovali postupný pokles frekvence postpozic v čase. Srovnání ukázalo výrazný nárůst poměru postpozic v druhém (1400–1725) ze tří období identifikovaných klastrovou metodou Griese a Hilperta (2008). K otestování naší hypotézy jsme anotovali vzorek posesivních adjektiv vzhledem k následujícím parametrům: referenční status posesora, zcizitelnost posesa a řada syntaktických proměnných. Data jsme analyzovali pomocí smíšeného lineárního modelu, který ukázal status posesora, zcizitelnost posesa, pozici vzhledem ke slovesu a syntaktickou funkci posesa jako významné prediktory slovosledu. Přestože model ukázal rozdíly mezi proprii a apelativy, propria jsou v rozporu s původní hypotézou více asociována s postpozicí.

(1) Jozef a Nikodem vzali tělo Ježíšovo...

(2) ...s rychtářovým odpuštěním prsty zdvihl...

Bližší prozkoumání dat naznačilo, že pozorovaný nárůst postpozice je způsoben dvěma částečně lexikálně obsazenými, vysoce frekventovanými konstrukcemi s postnominálními posesory, X Ježíšův a syn Yův. Ačkoli tento nárůst ve frekvenci postpozic není způsoben pouze těmito konstrukcemi, jejich důležitost naznačuje fakt, že nejvíce odlišné konstrukce z hlediska sémantiky posesora (apelativa) a vlastností hlavy (zcizitelná posesa v předložkových frázích) jsou méně vázány na postpozici (srov. (1) a (2)). Další podporu této analýze dodává pozorovaný konzervační efekt frekvence, jehož působením si obě konstrukce udržely preferenci pro postpozici i v posledním období (1750-1850), kdy pozorujeme obecný úbytek tohoto slovosledu. Nárůst těchto konstrukcí je zároveň možno spojit se zvýšenou literární aktivitou v češtině spojenou s překlady a adaptacemi křesťanských textů (srov. Lamprecht et al. 1986: 372). Ve vývoji slovosledu posesivních adjektiv tedy vidíme spíše než obecné kognitivní omezení jednak působení mimojazykového kontextu, jednak jazykových mechanismů založených na frekvenci a podobnosti, jak pro ně argumentují např. přístupy k jazyku založené na užívání (srov. Bybee 2010).

 

Literatura:

Bybee, J. 2010. Language, usage and cognition. CUP.

Český národní korpus - Diakorp [online]. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2008.

Gries, S. Th. & Hilpert, M. 2008. The identification of stages in diachronic data: Variability-based neighbor clustering. Corpora 3(1), 59–81.

Lamprecht, A., Šlosar, D., & Bauer, J. 1986. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN.

O’Connor, C., Maling, J., & Skarabela, B. 2013. Nominal categories and the expression of possession: A cross-linguistic study of probabilistic tendencies and categorical constraints. In Börjars, K., Denison, D. & Scott, A. (eds.), Morphosyntactic categories and the expression of possession. Amsterdam: John Benjamins, 89–121.

Vokabulář webový [online]. Version 0.4.2. Department of Language Development, Institute of the Czech Language, Academy of Sciences of the Czech Republic. (http://vokabular.ujc.cas.cz)