Přihlašování k workshopům

Prosíme o přihlášení ke zvoleným workshopům všechny účastníky konference (vyjma vystupujících, kteří jsou uvedeni v programu). Na každý workshop se může přihlásit až 30 účastníků. Bez registrace nemůžeme zaručit, že se na workshop vejdete. Na plenární přednášky a do volných sekcí není třeba se hlásit předem, přijít může kdokoli.

Přihlašování funguje v systému moodle pod tímto odkazem. Do systému se prosím přihlaste jako uživatel lingvistikapraha s heslem LinPra-2014

Emoce v jazyce
Osvojování mateřského jazyka
Přístupy v sociolingvistice
Specifika vytváření a vytěžování českých
a anglických diachronních korpusů
Statistika v lingvistickém výzkumu

Anotace workshopů

 
Emoce v jazyce

Jana Šindlerová a Kateřina Veselovská

Workshop je zaměřen na zkoumání různých způsobů vyjadřování emocionality v jazyce. Rozvoj Webu 2.0 v uplynulé dekádě obohatil lingvistiku mimo jiné o velké množství textů s výrazným podílem emocionálního vyjadřování – uživatelé Internetu generují příspěvky obsahující subjektivní názory, pocity a hodnocení. Zároveň zaznamenáváme rapidní vývoj nástrojů a formátů vhodných ke zpracování textových dat, vznikají anotované korpusy velkého rozsahu, lingvistům jsou dostupné technologie pro měření fyziologických reakcí na percepci textu, apod. Přesto zatím systematický popis emocionálního vyjadřování v češtině chybí.

Cílem workshopu je vytvořit prostor pro komplexní pohled na vyjadřování emocí v češtině a popsat, jak je emocionální význam utvářen prostředky z různých jazykových rovin – morfologie, větné i nadvětné syntaxe, sémantiky a pragmatiky. Zaměříme se na důležitost interakce lexikálních a strukturních významů při budování subjektivního diskurzu a budeme sledovat, jakou roli mají v systému jazykových prostředků specifických pro vyjadřování emocí dílčí oblasti zájmu lingvistiky, jako např. valence, idiomatika nebo koreference.

Vítány jsou příspěvky týkající se (nejen) následujících okruhů:

• formy a funkce emocí v jazyce; prostředky vyjadřování emocí na různých jazykových rovinách
• emoce z hlediska komunikační funkce; komunikační situace a prostředky; vyjadřování emocí z hlediska pragmatiky; konverzační analýza; emoce a komunikační maximy
• emoce v médiích; vyjadřování emocí v závislosti na typu textu a komunikačním kanálu; emoce v psaném vs. mluveném jazyce
• emoce v “nových médiích”; sociální sítě a emocionální jazyk; emoce a sociolingvistika
• emoce v neuro- a psycholingvistickém výzkumu; experimentální přístup k emocím v jazyce
• emoce v počítačovém zpracování jazyka: Sentiment Analysis, multimodální data; využití popisu emocionálního jazyka při vývoji aplikací; simulace emocí u “chatbotů”
• emoce v jazykovém korpusu; frekvence, výskyty, analýzy; korpusy emocionálního jazyka
• vyjadřování emocí z historického hlediska; vývoj emocionality v písemnictví

Osvojování mateřského jazyka

Anna Kadlecová a Marek Nagy

V oblasti osvojování jazyka sice v posledních desetiletích došlo k velkému posunu od výzkumu téměř výhradně na angličtině k novému zájmu o další jazyky (nevyjímaje ani češtinu), přesto data pro jazyky flektivní (či aglutinační) pořád spíše chybí. Ukazuje se však, že otázka gramatické struktury jazyka, resp. jazykového inputu, jemuž je dítě vystaveno, je i v této oblasti podstatná a že bohatství dat z různých jazyků má nepochybně pozitivní dopady nejen na specializovaný popis osvojování toho kterého jazyka, ale i na formulaci obecnějších teoretických závěrů či předpokladů.

Tuto skutečnost bychom rádi demonstrovali na výzkumu osvojování slovotvorby, především v kontrastu angličtiny a slovanských jazyků, kromě toho ve workshopu představíme svůj dosavadní výzkum českých kompozit.

Od těch, kteří by rádi aktivně vystoupili, však uvítáme i příspěvky z dalších oblastí a specializací v rámci osvojování mateřského jazyka.

Přístupy v sociolingvistice

Jan Chromý a Marián Sloboda

Sociolingvistika je dnes už etablovanou, rozsáhlou a členitou výzkumnou oblastí pokrývající různé podoby vztahu mezi jazykem a společností – sociálně podmíněnou variabilitu jazyka i vliv jazyka na společenskou strukturu a sociální vztahy. Vývoj sociolingvistiky byl přitom provázen proměnami hledisek zahrnujícími jak diverzifikaci teorie, tak charakter kladených otázek. Cílem workshopu je konfrontovat různé metodologické přístupy v praxi a zároveň ukázat přínos vybraných přístupů na příkladu konkrétních studií.

Do první části workshopu jsou vítány příspěvky založené na empirickém výzkumu sociolingvistických témat, jako je jazyková variace a jazyková změna, multilingvismus, multimodalita, jazyk a sociální jednání, jazyk a identita, gender, věk, sociální skupina, mobilita, výchova a vzdělávání, práce, ekonomie a moc, jazykový management, jazyková politika aj. Příspěvky můžou zaujmout kterýkoliv výzkumný přístup – variační, diskurzně analytický, sociálně sémiotický, etnografický...

Ve druhé části workshopu se zaměříme na širší disciplinární kontexty přednesených příspěvků a ilustrujeme si rozdíly mezi variačním a etnografickým přístupem, které předpokládají různé pojetí jazyka. Prodiskutujeme, do jaké míry toto pojetí určuje volbu výzkumných témat a zda jde o přístupy, které se doplňují, nebo vylučují.

Specifika vytváření a vytěžování českých a anglických diachronních korpusů

Karel Kučera, Martin Stluka, Ondřej Tichý a Anna Zitová

Každý historický lingvista, který se rozhodne pro svůj výzkum čerpat z korpusových dat, musí být připraven čelit celé řadě úskalí. Ta jsou dána jak zvláštnostmi historického materiálu, tak jeho nesnadným zpracováním, ale i samotnou podstatou zkoumání jazyka měnícího se v čase. Vítáme tedy všechny příspěvky, které se dotýkají výše zmíněných specifik, přičemž preferujeme příspěvky založené na práci s českými nebo anglickými diachronními korpusy.

V praktické části si na českém materiálu vyzkoušíme, jak se zpracovávají dobové texty do korpusové podoby (včetně značkování) a ukážeme si tak, jaké problémy při práci s takovými daty můžeme očekávat. Na diachronní složce Českého národního korpusu a na vybraných anglických diachronních korpusech si pak pomocí několika příkladů vyzkoušíme, jak historická data efektivně prohledávat, co v nich můžeme hledat a co bychom od nich očekávat neměli.

Statistika v lingvistickém výzkumu

Václav Cvrček a Jiří Mácha

Vyhodnocování kvantitativních jazykových dat se v moderní lingvistice stává jednou z nejpoužívanějších metod. Nejde přitom jenom o oblast kvantitativní jazykovědy, která s rozvojem korpusové lingvistiky dostala nový impulz, ale také o různá socio- a psycholingvistická šetření, která je třeba statisticky vyhodnocovat a interpretovat. Představit celou oblast statistického zpracování dat je v rámci jedné přednášky nemožné. Workshop proto výběrově představí několik konkrétních příkladů statistického lingvistického výzkumu, na nichž ilustruje nejběžnější pojmy statistického vyhodnocování spolu s nastíněním některých úskalí, na která badatelé můžou narazit.

Workshop by měl také sloužit jako prezentace vlastního výzkumu účastníků konference. Při výběru budou preferovány příspěvky, které při hodnocení výsledků užívají netriviální statistické postupy nebo které se potýkaly s problémy statistického rázu, jež mohou posloužit jako inspirace pro ostatní účastníky.